Úterý 28.06.2016

Rozhovor s Václavem Vydrou. Jsem šťastný za vše, co mi život přináší.

Václav Vydra se nechtěl stát hercem. Když ale přišlo na lámání chleba,nakonec byla konzervatoř jedinou volbou. Nyní úspěšně pokračuje v herecké tradici svých rodičů i prarodičů.

Více informací

Méně informací

Jaká filmová role pro vás měla ve vašem životě zásadní význam?

Žádná filmová role pro mě obrat ve filmové kariéře neznamenala, ale asi nejzásadnější byly role v sérii filmů Kameňák. Určitě by se našlo ještě pár dalších filmů a menších rolí, jako například v Černých baronech, S čerty nejsou žerty a nesmím zapomenout svou první velkou filmovou roli Půl domu bez ženicha. To bylo v roce 1980.

Vraťme se ještě k filmům Kameňák. Setkal jste se s nějakými reakcemi od diváků?

Urřitě. Ještě pořád na mě někdy lidé volají citáty z filmu. Těší mě to i baví a vždycky jim odpovím také citátem. Je to milé. Když hlášky z filmu zlidoví, znamená to, že film byl úspěšný.

Jakou hlášku z Kameňáku jste slýchával nejčastěji?

Dneska by to šlo.

A jaký film je váš nejoblíbenější, na který se vždy rád podíváte?

Je jich víc a spíše se jedná o zahraniční filmy. Mám rád Malého velkého muže s Dustinem Hoffmanem a Tanec s vlky s Kevinem Costnerem. Nebo z jiného ranku: E.T.-Mimozemšťan, Vysloužilí lvi a v poslední době to byl Tarantinův film Nespoutaný Django.

Který z herců byl vaším vzorem?

Nikdy jsem žádné vzory nehledal a ani nemusel, protože jsem je měl doma. Jak dědu, tak tátu i mámu. Vždycky se mi ale vybavila slova mého dědy, který říkal: „Herec by se měl snažit být originál, být svůj, sám sebou. Neměl by nikoho napodobovat, ani kopírovat." A já se vždycky snažil jít svou cestou a jen si přál, abych byl dobrým hercem.

To bezesporu jste. Naposledy jste exceloval v Divadle na Vinohradech ve hře Velká mela.

Tuto roli mám moc rád. Měli jsme premiéru 18.března. Tedy celkem novinka. Byla to bezva práce s bezva lidmi.

Už odmalička jste tušil, že se jednou stanete hercem?

Vůbec ne, protože rodiče byli herci, přišlo mi to příliš banální. Chtěl jsem se nějak od rodičů odlišit. Když se mě příbuzní nebo známí rodičů ptali: „Vašíku, čím bys chtěl jednou být?", tak se mi úplně příčilo odpovědět: „Hercem," protože to oni chtěli slyšet. Tak asi na truc jsem předkládal různé jiné varianty. Třeba tak v pěti letech jsem chtěl být hasičem, v sedmi ošetřovatelem v zoologické zahradě, to mi vydrželo zhruba tak do deseti, potom malířem, spisovatelem a nakonec jsem stejně šel na konzervatoř, na hudebně-dramatické oddělení. Ve chvíli, kdy jsem měl učinit ono zásadní rozhodnutí, tak mě nic lepšího nenapadlo. Malinko k tomu přispěl fakt, že na konzervatoři nejsou matematicko-fyzikální předměty, z kterých jsem měl hrůzu. Bál jsem se jít na gymnázium, kde bych musel maturovat z matematiky.

Vy jste si ale částečně své sny splnil. Například ve volném čase se staráte o koně. Kolik jich máte?

V zásadě se mi v životě plní skoro všechno. Snad kromě hasiče. I když vlastně jsem přispívajícím členem slapských dobrovolných hasičů... Na statku mám 27 koní, z toho sedm je mých vlastních. Věnuji jim veškerý svůj volný čas.

Asi strávíte hodně času i s čištěním a podestýláním, že?

Ale kdepak. To nejsou pro koně zásadně důležité činnosti. Podestýlka je jen rezervoár čpavku a živná půda pro bakterie. Spíš je potřeba koním vytvořit nápodobu jejich přirozeného životního prostředí. A to i s využitím různých moderních technologií a vymožeností. Musíme vycházet z toho, jak koně žijí v přírodě. Jsou to velmi čistotná zvířata. Přesto, že se mnohdy rádi vyválejí v blátě. To, co potřebují nejvíc, je neustálá možnost pohybu, většinu dne se stále přesouvají a na nás je, abychom je k pohybu motivovali. Potřebují jen různé terény a povrchy, kde mohou chodit, žrát, pít, namočit kopyta ve vodě a někde si lehnout. To dělají nejraději na louce, nebo na gumě ve volné stáji. Těžiště péče o koně spočívá úplně v něčem jiném, než v hřebelcování a podestýlání. I když prostory ve kterých koně žijí se musí denně důkladně uklidit a celé zařízení zkontrolovat, případně něco doplnit či opravit. To je nutné a nemohu to, bohužel, dělat sám. O základní provoz se starají zhruba dva lidé, ale jinak je nás na to na všechno víc.

Jak relaxujete? Dopřáváte si třeba masáže?

Velmi vzácně. Spíše když mě postihne nějaké zranění, tak vyhledám fyzioterapeutickou pomoc nebo jdu na akupunkturu. Masáž si dopřeju výjimečně.

Vizitka

• Narodil se 7. ledna 1956 v Praze hercům Daně Medřické a Václavu Vydrovi.
• Vystudoval pražskou konzervatoř.
• Účinkuje v Divadle na Vinohradech, v Hudebním divadle v Karlíně, v Divadle Bez zábradlí, v divadle U hasičů a se zájezdovými představeními hraje po celé republice.
• Naposledy natočil seriál Bezdružice, který vysílala TV Barrandov a pohádku Slíbená princezna. Pokračuje v natáčení zábavného pořadu Vtip za stovku.
• Žije s herečkou Janou Bouškovou, se kterou komentuje pořad Prostřeno na FTV Prima.

Foto: archiv Divadla na Vinohradech a TV Barrandov


Klíčová slova
Kultura
Rozhovor
VIP

SOUTĚŽ:

Křížovka o 3 vstupenky do muzea - Navštivte muzeum voskových figurín Museé Grévin Praha.

Nejzábavnější muzeum voskových figurín Grévin nabízí setkání s českými i světovými celebritami z oblasti sportu, kultury, historie, politiky a showbyznysu. V prostorách muzea se pravidelně konají zajímavé kulturní akce nejen pro děti, ale i pro dospělé, protože Muzeum Grévin je místem, kde to opravdu žije! Na programu projektu „Muzeum, které žije", se podílí i herec divadla Laterna Magika Petr Batěk.

Více na www.grevin-praha.com.

 

POZOR, DLOUHODOBÁ SOUTĚŽ O POBYT NA JIŽNÍ MORAVĚ

Soutěž probíhá v sekci Příběhy do 29. června 2016 včetně!

 

Jak se luští křížovka, jak se zúčastnit soutěže o ceny a další otázky jsou pro Vás zodpovězeny v záložce Dotazy.

 

Naše internetové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Více informací o souborech cookie naleznete ve Všeobecných podmínkách (čl. VI) nebo zde. Setrváním na našem webu s používáním souhlasíte.

Zadejte řešení křížovky a ověřte její správnost (datum soutěže: 28.06.2016 )

Facebook